Úvaha Landova při psaní opery Klíč králů
Doslovný přepis krátké úvahy, kterou zveřejnil zpěvák a skladatel Daniel Landa na své oficiální internetové stránky v době, kdy finišuje s psaním rockové opery Klíč králů. Ta má premiéru 10. října 2012 v pražském Divadle Broadway.
Také si, jako mnozí, myslím, že náš stát tak, jak ho známe, je v poslední fázi rozpadu. A myslím si, že lidé, kteří říkají, že je to ještě proti jiným končinám super, jsou podobní těm, co říkají někomu, kdo padá do hluboké propasti a je tak někde v půlce, že to je super, ať nebrblá, že se ještě nerozplácl. Zavřené oči, dělat, že nic a ještě k tomu posměškem nebo pěnou u huby nutit ostatní.
Zdravý nemocnému nevěří - nám všem, kterým je stále velmi dobře, dobře, slušně, nebo to ještě nějak jde, bude ještě chvíli trvat než pochopíme, že se rapidně množí vrstva obyvatelstva, která rychle padá do bídy a frustrace a proto se ze zoufalství můžou tito lidé, kteří se cítí podvedeni, víc a víc uchylovat k věcem bláznivým, pološíleným a s narůstajícím zoufalstvím i šíleným a hodně šíleným. Proto si dále myslím, že každý kdo má mozek, "koule" (v případě tomto i ženy :) a sílu, měl by přemýšlet, jak naší zemi vrátit kousek toho, co od ní dostal. Nemám na mysli politiku, ale tvořivý přístup k životu, dát teď kousek ze sebe nějak tomu společenství zpátky, protože teď si myslím, že nás potřebuje nejvíc. Právě v době, kdy jsme se ještě úplně o tu zem nerozplácli. Nevím, co všechno se dá dělat, ale schopní a ochotní občané by se prostě měli chopit aktivity. Starání se o věci veřejné na občanské úrovni, komunální politika, zakládání spolků, vytváření pracovních příležitostí pro ty obyvatele státu, kteří chtějí pomoci jeho růstu, zaměřit se na propagaci domácích zdrojů, klubů, abychom byli nějak propojeni, a byli schopni třeba ve větší míře spolupracovat (co třeba český podnikatel - český spotřebitel, je toho spoustu) a reagovat. Já určitě sám nic nevytrhnu, ale schopní lidé by se pro tuhle zem teď měli nějak myšlenkově nebo činově angažovat. A ti, co tu rozebrali velké, hodně velké cifry a kusy země by se měli DOPORUČUJI zamyslet, jestli by nebylo dobré, když už na ně nikdy nedosáhne spravedlnost, jestli by neměli své zemi to nakradené vrátit alespoň formou kvalitních investic do jejího rozvoje a do rozvoje jejích občanů. Ufffff... Odložil jsem, hned je mi líp :-)
P.S. Jestli někoho napadá, že tohle je rafinovaný pokus o mojí prezidentskou kandidaturu, tak se úplně mýlí. Mě naprosto stačí krásný Vyšehrad. Navždy. Svůj nádherný a nespoutaný život umělce, dobrodruha, blázna a čaroděje rozhodně měnit nehodlám. Právě to, že nejsem zavřený v paláci, a nejezdím limuzínou, mi umožňuje vidět svět zdola a sdílet jeho problémy a pocity, dávat je do tónů a slov. Vám, kteří byste mě rádi viděli v hradním paláci, bych tam byl platný jak chcíplej kanár ve zlatý kleci. Jsou Ti, kteří mají v dějinách úlohu důležitých státníků, chtějí vládnout a řídit a ti bydlí na hradě a jezdí limuzínou a chodí v oblecích, no a pak jsou tu jejich svobodné protějšky, které chtějí inspirovat, hrát si, sportovat a blbnout, tvořit, mít vize a bláznivé sny o dřímajícím supernárodu, provokují, vnášejí témata do diskuse, kteří mohou svobodně říkat všechno a všude, mohou kdykoli přijít a zase odejít - klauni. A to jsem já. Opravdu nechci být prezidentem, nebudu měnit, děkuji. To určitě milerád přenechám serióznějším lidem.
S pozdravem D. Landa
... odskočil jsem si od psaní, už mi to leze na mozek, jedu měsíc od rána do rána. Snad tu premiéru stihnu. Ta opera je odrazem toho, o čem tu mluvím, toho, co cítím. Můžete se smát, ale mě to opravdu drásá duši.
Zdroj: www.daniel-landa.cz
Foto: idnes.cz
