Vánoční recenze: Daniel Landa - Valčík (1993)
První sólová deska Daniela Landy se jmenuje Valčík a vyšla v roce 1993. Patří mezi nejlepší alba, které kdy Landa vydal. Po poslechu téhle desky si většina lidí povšimne, že se Landa vydal na trošku jinou dráhu než s Orlíkem. Texty jsou sice umírněnější, ale stále zpívá o vlastenectví, problémech v zemi a tak podobně. Jenže jeho texty mají obrovskou hloubku, takže je nutné o nich přemýšlet.
Dan také zakomponoval do své muziky mnohem více nástrojů než v dobách Orlíku. A myslím, že je to krok správným směrem. Už v úvodu první písně, která nese stejný název jako deska, hraje klavír s elektrickou kytarou a později se také přidá akordeon. Akordeon dodává Landovo písním úžasný šmrnc, stejně jako u Tří sester. Dále jsou v Danovo písních obsaženy housle, píšťaly, klávesy a podobně. Valčík pojednává o tom, jak jsou někteří lidé a svět zlí, že touží jen po získávání a po moci. Druhá píseň Jó, ulice začíná skvělou pasáží na akordeon. Je to jeden z největších Danových hitů a zcela zaslouženě. Skvělá melodická muzika s textem o mladých lidech, co tráví svůj život na ulicích. Následuje píseň Krysař. Tato píseň vlastně předchází stejnojmennému muzikálu Dana Landy, který však vyjde o tři roky později. Krysařův příběh všichni známe. Půlnoční rock je podle Danových slov jeho negativní vyjádření k jednomu hudebnímu stylu. Myslím, podle jedné pasáže, že ten hudební styl je hip hop. Také ho nemám rád. Jsme skoro v polovině alba a nastupuje intro s klávesami a bubny. Každý jistě ví, o čem je řeč. Ona. Dokonalý popis a metafora války. Další píseň se jmenuje Chlapeček z periferie. Popisuje událost jednoho chlapce, který trávil svůj volný čas s partou na ulici. Dojde k bitce mezi jeho a cizí partou, on při ní umírá. Následuje song Vlkodlakům, což je spíše taková fantasy píseň, která pojednává o osudu vlkodlaků. Také takový náznak k Danovo dalšímu muzikálu – Tajemství. Kytky pro tebe pojednávájí o tom, že zamilovaný člověk je schopen udělat pro lásku vše, i když je nešťastná. Kvůli tomu se lze dostat i do vězení. Někteří mladí lidé mají občas nějaké ty deprese a sklony k sebevraždám. O jednom takovém je následující píseň Čas odejít. Život není spravedlivý a je krutý, ale s tím se musíme naučit žít a nevzdávat se. Sebevražda nemá smysl. Pomalu se chýlíme ke konci a k nám se přižene další hit. Přízraky. Když je člověk na dně, může se objevit něco, co ho nastartuje a dá mu novou naději, že se vše zlepší a zase bude dobře. V tomto případě jsou to přízraky dvou motorkářů. Úplně poslední skladbu nikomu nemusím představovat. Každý se o ní učil na základní škole. Jedná se o husitskou píseň Ktož jsú boží bojovníci. Na albu se však jmenuje Kdož jste boží bojovníci a z pohledu Daniela Landy se vlastně jedná o uctění památky a projev vlastenectví.
Jsme u konce recenze a proto zbývá udělit závěrečný verdikt. Těžko říct, zda se jedná o úplně nejlepší Danovu desku, protože ty následující jsou také naprosto skvělé. Řeknu vám však, že je to našlapaná a tvrdá debutující deska Daniela Landy!
Hodnocení: 100%
Autor: Matěj Duchek
Foto: www.daniellanda.cz
