Všechno se zdálo být jednoduché, vzpomíná Tomáš Koudelka na své působení ve skupině Fleret
Baskytarista Tomáš Koudelka působil dlouhých sedm let v legendární vizovické kapele Fleret a natočil s ní i tři desky. V loňském roce kapelu opustil, jelikož se chtěl podle svých slov zase někam posunout a vyzkoušet si jinou muziku. To se mu podařilo a v současné době připravuje nové album s Terezou Černochovou.
Jak vzpomínáš na své působení v legendární skupině Fleret?
Vzpomínám na to moc rád, jako na dobu, kdy se všechno zdálo být jednoduché. Díky zázemí, které tam bylo, a myslím, že stále je, jsem se nemusel starat o nic víc, něž o hraní na basu a hašení žízně. Byl to jeden dlouhý večírek, při kterém se ale taky udělalo celkem dost práce. Bavili jsme se my, bavili se lidi na koncertech, prostě pohoda.
Máš z té doby nějaký zážitek, na který nikdy v životě nezapomeneš?
Za těch sedm roků je jich spousta, ale nikdy nezapomenu na Masters of Rock ve Vizovicích. Když jsme začali hrát a na pódium přišla Jarmila Šuláková, z publika se vynořily české vlajky a pár desítek tisíc fandů metalu s ní zpívalo sborově lidovky. Měl jsem husí kůži až víš kde…
V kapele jsi tehdy vystřídal Vladimíra Mokráše na pozici baskytaristy. Jak k tomu došlo?
Jsou kapely, které hrají ve stejné sestavě třeba dvacet, třicet let. U Fleretů se muzikanti vždycky střídali. Takový refresh, kdy se trošku pročistí vzduch a je pak nová motivace do práce. Tenkrát se připravovala deska Pumkanonem a chlapi asi usoudili, že ten čas na změnu právě přišel. Takže jsem nastoupil já, Heglas na bicí (pozn.: Jiří Hlavnička) a záhy Orf na kytaru (pozn.: Vítek Rokyta).
Mimochodem, byl jsi v začátcích baskytarista samouk?
Jsem samouk, začínal jsem s kytarou a později jsem ji vyměnil za basu. Kytary ale používám pořád.
Znal jsi Fleret ještě před svým nástupem? Byla ti jejich muzika blízká?
S klukama jsme se znali celkem dlouho, věděli jsme o sobě, potkávali se na festivalech a tak. Muzika je mi samozřejmě blízká, su moravák. Na jejich koncertě jsem se omylem ocitl asi v 17 letech. Jsou originál, když je jednou uslyšíš, už si je budeš pamatovat.
Nedělaly ti problém například zmiňované lidové písničky, které v repertoáru Fleret taktéž má?
Já mám lidovku rád, jsem schopen sedět u cimbálky s vínečkem do rána. Ale poslouchat a hrát je přece jen rozdíl, takže jsem občas narazil. Ve Fleretu jsou ale vždycky nejméně další dva basisti teoretikové, takže se to vždy dalo vyřešit. (úsměv)
Podílel ses na albech Pumkanonem, Zapřahajte žebřiňák a Až zavřu dvéři. Které máš nejraději? Popřípadě, pouštíš si nějaké doma?
Některé desky, na kterých jsem se podílel si pouštím tak maximálně z nostalgie a jenom velmi, velmi zřídka. Fleretí desky mám rád stejně, mám je spojené s určitou dobou a historkami, co se k nim vážou. A je jich dost!
Tvé jméno nalezneme také ve spojení s aktuální deskou Fleretu O krásách Valašska, která vyšla letos v červnu. Jak je to možné?
Tahle deska vznikala delší dobu a první nahrávky se pořídily ještě za mého působení v kapele. Slyšel jsem na ni samou chválu, tak si ji musím brzy taky poslechnout.
V roce 2010 jsi kapelu opustil. Co tě k tomu vedlo?
Po těch letech práce na plný úvazek s Fleretem jsem se chtěl zkrátka zase někam posunout. Hodně mi to dalo a já jsem se taky snažil přinést do kapely to nejlepší, co ve mně bylo. Poslední dobou jsem ale víc toužil po tom, dělat vlastní hudbu a po svém. V neposlední řadě začalo hraní s Fleretem kolidovat i s mými mimohudebními aktivitami a bylo v podstatě otázkou času, kdy z toho vlaku vystoupím.
Můžeš prozradit, co děláš v současné době? Stále se věnuješ muzice?
Hraní je můj život, takže se hudbě věnuji dál. S kapelou, která se zformovala kolem Terezky Černochové připravujeme novou desku, píšeme písně, koncertujeme, vaříme a popíjíme plzeňské pivo. Hraní s touto partou je opravdu radost, je to moje hlavní kapela. Pár let už taky hraji s big bandem B Side Band, krásná muzika, špičkoví hráči a kolegové. Té muziky je spousta… Jsem také pyšným otcem své šestnáctiměsíční dcery Adélky, se kterou se snažím trávit většinu volného času.
A sleduješ i další počínání Fleretu?
Sleduji po očku, zrovna nedávno jsem se byl podívat na koncert v Mohelnici. Můžu říct, že kapele zkrátka občasné změny prospívají, hraje jim to teď krásně. Držím jim palce, tak věřím, že je to vzájemné.
Autor: Jakub Malovaný
Foto: Honza Mrlík, www.fleretmusic.cz
