Recenze: Orlík - Demise (1991)
Druhá a zároveň poslední deska skupiny Orlík, která dostala název Demise, vyšla v roce 1991 a podle mě se jedná o mnohem lepší dílko, než je předchozí deska. Každopádně je mnohem drsnější, vychytanější a opravdu super. Oproti první desce už není zvuk takový "ozvěnový", ale pořádně nabroušený, což je velký klad. Celé album už není pojaté jen na alkohol nebo vlastenectví (to je tam také hodně), ale hlavně problémy s Romy. Všechny texty, staré 17 let, se hodí i do současnosti. A možná více, než tehdy. Nebudeme tu řešit tohle, pojďme si přiblížit desku.
Desku otevírá (jako u té minulé) zvuk cvrčků a následuje už známá melodie. Na první desce to byla píseň Álíb agil a zde je to Bílá liga. Pro méně bystré, Álíb agil je právě Bílá liga pozpátku. Bílá liga se zařazuje mezi nejlepší písně Orlíku. Ale mezi nejlepší písně patří také Dvojí metr, kde se řeší problém s Romy a to, jak jim stát nadržuje. Pravda říct, že je to dodnes. Na tomto albu je také převzatá píseň Skinhead od skupiny Tři sestry, která ji však nikdy nevydala a hrála ji jen na koncertech. Mně osobně se například líbí písnička Zpráva pro tisk, která je jako protiútok všemocným mediím, která právě Orlík kritizovala za rasismus. Přijde mi velice vtipná a originální. Také jsou velice dobré písně Dokolečka, Boty nebo S.O.S. Zkrátka, zde není žádná špatná píseň. Akorát Minuta ticha je pouze minutové tikání budíku. A píseň Zrůdy má velice chytlavou melodii, ale zpívá se tam jen "Zrůdy rudý!", nic jiného, což je docela škoda. Dále je tu taková alternativní Zahrádka, ovšem hospodského charakteru.
Finální verdikt zní: "Druhá deska je mnohem lepší než první. Je už vyjasněná, žadný takový ty schovávačky, jako Álíb agil, je to tam všechno navostro. Cikáni a všichni takový šmejdi." Nějak takhle ohodnotil v roce 1991 desku Lou Fanánek Hagen a já naprosto souhlasím. Je zkrátka mnohem povedenější než ta první.
Hodnocení: 97%
Autor: Matěj Duchek
Foto: www.daniellanda.cz
