Archivní stránky kulturního žurnalisty Jakuba Malovaného

Michal Pixa je kytarista legendární punkové skupiny Visací zámek.

V říjnu jste vydali nové album, které nese název Klasika. Znamená to, že se vracíte ke svým kořenům?
Těžko říct, to musí posoudit druzí. Osobně si myslím, že je to naše klasika ve smyslu, že je ta deska opět strašidelně stylově barevná. To znamená, co písnička, to jiná nálada i styl. Prolíná se zde množství punkových odnoží od undergroundpunku, přes baladapunk, punkpunk, ZZtoppunk, metalpunk až po pubpunk, countrypunk a postpunk. Je to velmi barevné a rozmanité, takže to nenudí, ale baví. Snad.

Liší se tohle dílo nějak zásadně od pět let staré placky Punk!?
To teď fakt nevím. Musel bych se nad tím zamyslet a poslechnout si Punk!

Pozoruhodný je i nový obal. Čí to byl nápad?
Máme zálibu v podepisování dívčích poprsí, zadečků a jiných součástek. Letos na festíku Rock na valníku vzkřikl plzeňským pivkem posilněný Hony Lemmy (pozn.: Jan Haubert): "Támhleta holka určitě bude chtít podepsat prsa." A hned jí je, aniž by to vyžadovala, bez skrupulí podepsal. Slečna byla v šoku, jak jsme se jí tam zvěčnili všichni, takže po hlášce, že si dáme její dekolt na obal CD, jen přizvedla rukama prsa a držela. Měli jsme pak v mobilech asi 50 fotografií a asi 14 dní jsme se hádali, čí fotka je nejlepší.

Názory a ohlasy na desku jsou velmi pozitivní. Text písně Prezident se dokonce dostal na stránky bulváru. Zaznamenali jste to? Co na to říkáte?
Říkáme na to, a to už asi po desáté, že zámkománie opět začala! Zároveň nás těší tak masivní reklama v médiích a zadarmo!

Objevily se také spekulace, že Klasika aspiruje na ocenění Deska roku. Jsou pro vás tyhle ocenění důležité?
Kdo to říkal? Jak se jmenuje? Hmm, tak to rozhodně potěší! Já jsem teda zatím žádné takové indicie o tom, že by deska mohla být takhle oceněna, neobdržel. Je to pro naše ego důležité, protože tlačíme heslo "Jsme skromní ale nejlepší, za to dost pyšní."

Album obsahuje 17 písní. To je slušná porce. Kde stále čerpáte nové nápady?
Nápadů by asi stále bylo spoustu. Problém je spíš v tom, že jsme strašidelně líná kapela, takže moc nekomponujeme, pouze si užíváme koncertů. Ale jakmile jsme se rozhodli, že budeme natáčet, tak jsem měl již připraveny podklady pro tři písně a Hony Lemmy asi pět kusů. Jakmile to Hroch se Savcem zjistili, hned dotlačili své nápady. Takže, když se chce, tak to jde.

Tvůrčí krizi jste zatím nezaznamenali?
Tvůrčí krize není! Spíš není čas a chuť něco skládat a hlavně to potom ještě secvičit. Zrovna teď v Jindřichově Hradci jsme hráli vůbec poprvé dohromady Savcův Smutnej příběh. Ve studiu jsme to nějak nahráli a teď si to každej doma musel podle toho CD přebrnkat a na koncertě bez zkoušení zahrát. A mělo to koule.

Máte vůbec přehled, jak se vaše novinka prodává? Přece jen, dnes je na pořadu dne nelegální stahování a kopírování.
To fakt netuším. Ale pár lidí mi už sdělilo, že to vesele stahují z internetu, za což jim děkujeme a jen ve skrytu duše doufáme, že se i něco oficiálně prodá. Jinak nám už žádná společnost na natáčení nedá ani korunu. Naši fanoušci by si měli uvědomit, že natáčení CD, a také nový videoklip, stálo cca 350 tisíc. A vrazili jsme do toho i naše prachy a prachy kamarádů z Punk Filmu.

Uvažovali jste někdy, že své písničky nabídnete fanouškům zdarma na stránkách?
O tom je dost těžké uvažovat, když veškerá práva od těch písniček vlastní EMI (pozn.: hudební nakladatelství).

1. prosince proběhne v pražské Lucerně křest Klasiky. Na co se můžou fanoušci těšit?
Bude to velkolepá show a dáme do toho opět všechno. Kdo přijde, nebude litovat!

Můžeš prozradit, nebo alespoň naznačit, kdo desku pokřtí?
Sám nevím, ale tuším, že Milan Záviš a Čtvrtníček s tím jeho bandem Buzerant.

Proč alba křtíte zrovna v Lucerně? Má to nějaký speciální důvod?
Lucerna je sice nejdražší na pronájem a na akustiku není zrovna nejlepší, za to je to nejkrásnější sál a pro nás je to už taková klasika. Máme na ní mnoho vzpomínek, koncertů, maturitních plesů, křtů a narozenin.

Na příští rok už máte naplánováno spoustu koncertů. Mimo jiné i jarní turné s kapelou Pellethead. Jak došlo na tohle propojení?
Hráli jsme s nimi minulý rok v Plzni a já osobně jsem se výborně bavil. Byli zábavní a hraví. Jsou to úžasní šoumeni.

Objevíte se i na letních festivalech?
No to rozhodně! Festivaly nám vyloženě sedí, hlavně ty velký. Je to strašidelně punkovej pocit, když se ti podaří rozdovádět i deset tisíc lidí.

Honzovi Haubertovi vyšla minulý rok kniha povídek. Ty neuvažuješ, že by jsi sepsal své zážitky, kterých máš za muzikantský život určitě nespočet?
Už mě to mockrát napadlo, ale nemám bohužel Honzovu paměť, abych si vše tak pamatoval. Též jsem uvažoval o sepsání některých mých básní. Mnohdy mám nápad, kterej začnu rozvíjet, nicméně, pokud si jej hned nezapíšu, tak je ztracen a již nikdy se k němu většinou nevrátím. Například loni jsem četl v Mladé frontě článek o ženštině, která si chtěla nechat experimentálně, pod dohledem právě Mladé fronty, zpevnit prsa. Začal jsem psát: "Jedna mladá paní odeslala psaní, slala jej do Mladý fronty, psaní mělo dobrý fonty, jmenuji se Alena a mám povadlý ramena." No a pak jsem šel na oběd a na báseň jsem zapomněl. Pěkná blbost, co?

Když se podíváš na Visací zámek v osmdesátých letech a na Visací zámek v roce 2010, v čem je jiný?
Hráli jsme víc punkově. Naše produkce se dala klidně zařadit do rubriky chaos. Bušili jsme do kytar a zmateně pobíhali po pódiu sem a tam. Bylo nám fuk, jestli ladíme nebo ne. Naše heslo tehdy bylo "Co neuhrajeme, to uběháme." Taky jsme děsně kalili, půllitřík rumu na osobu a koncert pro nás nebyl problém. Někdy jsme víc leželi než stáli a víc kecali do mikráků, než hráli. Kolikrát jsem přemejšlel, co z toho ti lidi vlastně měli?
A dnes? Dnes hrajeme mnohem úderněji, já skáču podle nálady 1 - 10 roznožek za koncert a Hroch překonává každý koncert světový rekord ve hře na zapojenou elektrickou kytaru v pódiovém běhu. Jo a Hony pije jen plzeňský.

A co Michal Pixa tehdy a dnes?
Nic zvláštního. Jen o osmadvacet křížků navíc. Ale fakt je, že to pobíhání a skákání po pódiu teď bolí mnohem víc.

O zaslouženém muzikantském důchodu jsi zatím neuvažoval?
Já a důchod? Vždyť teprve zahajuji druhou padesátku!

Poznámka: Rozhovor byl napsaný speciálně pro fanoušky Visacího zámku na sociální síti Facebook, ku příležitosti křtu nové desky Klasika (1. 12. 2010).

Autor: Jakub Malovaný

Foto: www.visaci.cz